Národní finále kategorie U11 mix v Mostě – 20.-22.4.2018

Pro nás jste mistři!!!

V pátek brzy ráno jsme vyrazili do Mostu na Národní finále kategorie U11 mix, celkem naše výprava včetně doprovodu čítala 35 členů a ňáký drobný (Daník, Viki a Tomas). Už v tomto bodě je třeba konstatovat, že všichni členové výpravy utvořili skvělou partu, doprovod poskytoval perfektní servis a fanouškovskou podporu pro hráče a ještě k tomu stihl řídit noční letový provoz na letišti Most, kde byl ubytován :-) Za vše jim patří velký dík.

Pokyn od šéftrenéra Pešiho před odjezdem zněl jasně: pokuste se postoupit ze základní skupiny do playoff mezi nejlepších osm a vyhněte se tak utkáním o 9.-12. místo. Myslím, že jsme to naplnili měrou vrchovatou…. V prvním zápase jsme se utkali s týmem Roudnice nad Labem, a přestože mají ve svém středu velice šikovné hráče (mimo jiné i nejlepšího střelce turnaje), naše mašinérie se rozjela hned od začátku a v podstatě nedala soupeři šanci utkání zdramatizovat. Ostatně tento aspekt – stoprocentní zaujetí a bojovnost hned od začátku utkání – nás zdobil po celý průběh turnaje a v podstatě nám umožnil zaskočit a paralyzovat srovnatelné soupeře, případně sehrát více než důstojnou roli i v zápasech, ve kterých jsme jinak neměli co dělat. Ale nepředbíhejme, druhý páteční zápas se sympatickými hráči Přerova, kteří toho zatím asi tolik odehráno nemají, byla šance vyzkoušet si různé herní situace a také více zapojit všechny naše zúčastněné hráče. Každopádně páteční účet zněl: dva zápasy, dvě výhry a postup z prvního místa ve skupině do čtvrtfinále proti Spartě Praha….

Po tradiční první rozcvičce po snídani (vybíjená před intrem) jsme se opět přesunuli do haly, kde jsme nahodili stoprocentní soustředění, řekli si, že když čtvrtfinále vyhrajeme, jsme v bojích o medaile, a šli jsme na Spartu. A jak už jsem psal výše, od začátku jsme vyvinuli maximální tlak a soupeře, který v konečném účtování skončil pouze o jednu příčku za námi na 5. místě, jsme dokonale zaskočili – výsledek po první čtvrtině 19:4 hovoří za vše. V dalším průběhu jsme koncentrovaným výkonem tento náskok udržovali a na konci slavili zasloužené vítězství. Ovace našich fanoušků byly bouřlivé. Odpolední semifinále s týmem Tygrů Praha pak bylo ukázkou toho, že i když je soupeř fyzicky i technicky daleko vyspělejší, pokud do toho dáte srdíčko a zápal, nebudete vypadat jako jedle. A přesně tak tomu bylo – naši tahouni nechali na hřišti všechny síly, které jim zbyly, a přestože Tygři postupně navyšovali svůj náskok, nijak devastující porážka z toho nebyla. A nás čekal boj o třetí místo…..

V neděli ráno opět tradiční vybíjecí rozcvička, v šatně soustředění za tónů skladby Když nemůžeš, tak přidej, a pak už zápas o medaili s naším tradičním (protože regionálním) soupeřem z Kyjova. V průběhu sezóny jsme s nimi utrpěli dvě totální porážky v domácích zápasech a dvě jasné porážky minulý týden na jejich palubovce. Hráči ale trenérům slíbili, že nejlepší výkon proti Kyjovu si nechali na národní finále. A svůj slib dodrželi – nebyla na nich znát žádná ztráta energie, žádný strach a sklopené hlavy, ale naopak. Hrdě jsme se soupeři postavili, dali do toho tak jako v každém zápase všechno a nejlepší letošní výsledek s Kyjovem byl na světě. Dvě čtvrtiny jsme vyhráli, těsně jsme vedli ještě po třetí čtvrtině, ale současně jsme věděli, jakou sílu si soupeř nechal na čtvrtinu poslední. Nás jako tradičně trápilo neproměňování vyložených příležitostí a také trestné hody (33/8). Ale nutno objektivně konstatovat, že Kyjovští mají vyrovnanější sestavu, podali ucelenější výkon a bronzové medaile po turnaji na jejich hrudích visely oprávněně. A koneckonců my jsme ty medaile (navíc chutnější) díky skrytému sponzorovi měli na krku taky.

Hodnocení hráčů:

Táďa Králík je neskutečná motorová myš, která v každém zápase rozkmitá své nohy do neuvěřitelných obrátek a bodovým přínosem ničí soupeře. Stejně tak nepostradatelným je Míša Sedmík, který kromě toho, že tým také táhne bodově, tvrdí muziku pod oběma koši a svým výrazem a důrazem při hře budí v soupeřích respekt. Danny Hořínek, když ze sebe sklepe nervozitu, což v průběhu turnaje dokázal, ukazuje, že už toho taky odehrál dost a je schopen výše uvedené nahradit, např. i při obraně klíčových hráčů soupeře. V těchto ohledech je dobře doplňují Dava Hyský a Ondra Kosík, kterým takovéto zápasy nepochybně pomohou v jejich dalším rozpuku – je potřeba jen vždy udržet koncentraci na sto procent. Holky v základní rotaci (Amča Nosková, Síma Nováková a Lindy Kohoutová a Rokosová) ukazují, že basketbalově rostou, v každém zápase některá z Vás zanechala výraznou stopu – tu Síma při rychlých protiútocích, tu Amča a Linda K. střelecky (byť někdy poněkud krkolomně), tu Linda R. deptajícím odebíráním míčů soupeři. Náhradníci David Šváb, Džejk Prüher, Betty Němcová, Klárka Svobodová a Honzík Prüher pak hráčům základní sestavy umožnili dobít baterky a při svém pobytu na hřišti (někdy kratším, někdy delším) se rozhodně neztratili a nic nepokazili. Všem výše uvedeným hráčům trenéři děkují za odvedené výkony, bojovnost a hrdost, se kterou jste nosili dres našeho klubu. Umožnili jste nám trenérům a rodičům být na Vás pyšní, máme Vás strašně rádi. Pro nás jste zkrátka mistři!!!

To nejlepší jsem si musel nechal na konec – nejužitečnějším hráčem neboli MVP turnaje byl vyhlášen hráč týmu BC Vysočina Martin Vraspír! Marťo, podle nás zcela zaslouženě. To, co jsi předváděl po celý turnaj, se slovy moc dobře popsat nedá. Držel jsi náš tým nad vodou i momentech, kdy jsme pomalu chodili kanálama, Tvoje stodvacetiprocentní zaujetí v každém okamžiku a přitom nesobecký týmový výkon, to je zkrátka koncert! Jaký to rozdíl oproti některým, byť také šikovným hráčům jiných týmů. Zkrátka máš srdce na pravém místě, tak si ho tam nech, ať na Tebe můžou být trenéři a především rodiče stále hrdí.

A poslední poděkování patří šéftrenérovi Peťovi Pešoutovi, který se bohužel s ohledem na svůj zápřah v závěru sezóny popsaného turnaje nezúčastnil, a který společně s Peťou Rokosem v průběhu celého soutěžního roku připravil klíčové hráče týmu na toto vyvrcholení. Tímto Vám všem účastníkům finále U12, které se koná o nadcházejícím víkendu, přejeme, abyste naše umístění alespoň o jednu příčku překonali……

Martina a Petr Rokosovi a stále bezhlasý Ivo Novák, trenéři

 

BA 2006 Roudnice nad Labem vs BC Vysočina 45:73 (čtvrtiny 12:20, 8:16, 14:26, 11:11)

TBS Přerov vs BC Vysočina 28:99 (čtvrtiny 5:28, 4:24, 9:26, 10:21)

BA Sparta Praha vs BC Vysočina 41:57 (čtvrtiny 4:19, 8:13, 12:14, 17:11)

BŠ Tygři Praha vs BC Vysočina 75:50 (čtvrtiny 18:13, 17:14, 20:15, 20:6)

Jiskra Kyjov vs BC Vysočina 61:50 (čtvrtiny 7:16, 26:5, 7:21, 21:8)

Sestava a body: Vraspír Martin 99, Králík Tadeáš 55, Sedmík Michal 49, Hořínek Daniel 23, Hyský David 22, Kohoutová Linda, Kos Ondřej a Nováková Simona 18, Nosková Amálie 17, Rokosová Linda a Prüher Jáchym 4, Šváb David 2, Němcová Beáta, Svobodová Klára a Prüher Jan