Víkend 16. – 17. 2.

Víkend začal báječně v pátek jubilejním 10. basketbalovým plesem.

Zde slíbená reportáž. Heslo víkendu: Když nemůžeš, přidej víc… Sešlo se nás požehnaně. Taneční parket praskal ve švech, povedl se i program. Když jsme si po několikáté připíjeli na zdar akce, najednou jsem zaslechl své jméno, že mám jít házet na koš v rámci soutěže. Nevím, jak je to možné, ale zklamal jsem, teď již to vím. Minul jsem všechny pokusy, ale míček šel aspoň správným směrem. Když jsem druhý den pátral po příčinách mého nezdaru, zjistil jsem, že v čase, kdy jsem házel, došlo k lokálnímu zemětřesení, které mojí střelbu hrubě ovlivnilo. Jirka Prochy už se ke mně nesmí přiblížit na 50 metrů, což dodržuje, protože jsem se k němu vůbec nedostal. Moje choroba se na mně téměř neprojevila, ale byl jsem prý nějaký zelený. Druhý den už to bylo horší. Bolelo mě celé tělo, ale netancujte, když tak hezky hráli. Zkrátka byla to moc fajn akce a jestli budu zdráv, tak se Doky a Kubo můžete spolehnout, že příště přijdu zas. Protože já chci žít nonstop!

Ranní zápasy byly opravdu krušné. Doma jsem si zapomněl batoh se soupiskami, ale byl mi naštěstí včas dopraven. Kluci U13 na nás brali ohledy a hráli skoro sami a velmi dobře. Pak prohrály holky U15 a kluci U15 nám zase vrátili chuť. Béčku se výsledkově nedařilo, ale hra nebyla špatná. To samé se dá říct i o áčku. Zde přichází fáze 3 domácích zápasů, tak se těšíme na početné publikum a doufáme, že vytvoříte bouřlivou atmosféru, vždyť případné play-off se blíží a je třeba se nastartovat. A hrály i holky U19.