Kvalifikace o ligu U19 – super, vezeme postup!

Po roční absenci jsme se rozhodli, že i s mladýma klukama zkusíme kvalifikaci o ligu U19. Los byl neúprosný, až jsme se divili. Jako jediný moravský celek jsme vyrazili do dalekého Děčína a je opravdu záhadou, že jsme takto cestovali pouze my. Ostatní skupiny to měly podstatně blíže, řekl bych regionálně. Ale co už.. Soupeři byli domácí Děčín, Liberec B a Karlovy Vary. Když jsme se začali připravovat a shlédli soupisky soupeřů, měli jsme obavy, abychom nezůstali třetí a tudíž bez postupu. I druhý celek to bude mít v dodatečné kvalifikaci hodně těžké a tak vše směřovalo k tomu, zvolit cestu nejjednodušší a to vyhrát a postoupit z 1. místa.

Prvním soupeřem nám bylo družstvo z Karlových Varů. Musíme říct, že na tomto týmu jsme obdivovali nesmírnou bojovnost, i za rozhodnutého stavu nechali na hřišti všechno. Bylo výborné, že nám vyšel vstup do utkání a odskočili jsme jim na téměř 20ti-bodový rozdíl už po 1. čtvrtině. Mohli jsme si dovolit střídat sestavu, ale zároveň jsme museli hrát pozorně, protože soupeř dokázal využívat našich chybiček. Utkání jsme vyhráli 78:49 po skvělém výkonu kluků. Jestli se to dá vůbec říct, ušetřili jsme trochu síly našim klíčovým hráčům na další utkání tohoto dne. Zde nám byl soupeřem asi favorit celé skupiny Liberec B. Ten si přivezl extraligové hráče U17 a bylo dopředu jasné, že to nebude vůbec snadné. Tentokrát nám vstup do zápasu nevyšel a v 7. minutě jsme prohrávali o 9 bodů. Změna obrany po 1. čtvrtině nás nakopla k heroickému výkonu. Začali jsme kralovat pod košem, naše doskoky byly výborné. A karta se začala obracet. V poločase jsme o bod vedli, po 3. čtvrtině už o 5 a bylo tak zaděláno na pořádné drama. Za stavu 55:47 jsme na chvilku přestali hrát a soupeř toho využil a stáhl naše vedení na pouhé 2 body (58:56). Naštěstí Krmy proměnil koš s faulem a poté se na čáře trestných hodů nemýlil Matěj, a tak soupeři nepomohla ani trojka s klaksonem. Výhra 64:61 byla hodně cenná a trošku nám napověděla naše možnosti na neděli. Situace se stále zamotávala, ale my věděli, že když vyhrajeme s Děčínem, jsme první. Prohra o více než 6 bodů by znamenala až 3. místo a konec našich nadějí. Asi tušíte, že to bylo drama. Nicméně na utkání jsme se připravovali v zámecké zahradě a počítali jsme s plnou sestavou. Situace se zkomplikovala možným odjezdem Matese na sraz repre do Nymburka. Musel nás opustit, naštěstí to cestou vytelefonoval a do haly se vrátil včas. To celý tým povzbudilo a upevnilo naše odhodlání „teď nebo nikdy“. Vstup do utkání nám vyšel famózně. Trefovali jsme, co se dalo. Soupeřovu zónu jsme překonávali celkem snadno a jelikož i my nasadili zónovou obranu, dařily se nám rychlé protiútoky a po 1. čtvrtině jsme vedli 32:14. Dobrý, ale museli jsme vytrvat. Domácí hráli také velmi dobře a stále doufali, že z prvního místa mohou postoupit oni. To jsme naštěstí nepřipustili a celou kvalifikaci jsme dotáhli do vítězného konce po výsledku 83:62. Domácí zaslouží velký respekt. My jsme rádi, že se nám to podařilo. Opravdu jsme měli po losování obavy, jestli to zvládneme a jsem rád, jak k tomu kluci přistoupili. Ani jeden si nepřipustil, že bychom to nezvládli a je škoda, že jste to nemohli vidět na vlastní oči. Hráli jsme výborně a já všem hráčům moc a moc děkuji. Vyzdvihovat někoho by bylo zbytečné, hráli jsme skutečně jako tým.

Trenéři týmu Petr Pešout, Zdeněk Dáňa a Jan Neuwirth vybrali tuto skvělou sestavu: Daniel Bačík, Filip Čecháček, Matěj Dáňa (děkujeme USK za uvolnění), Ondřej Novotný, Teodor Krejčí, Matouš Brunner, Filip Štěpán, Dominik Valihrach, David Mareš, Dominik Krmášek, Jan Neuwirth.