Víkend 2. – 3. 3.

Víkend začal už v pátek přátelským utkáním U13 s Plzní. Tento tým se připravuje na kvalifikaci NF a právě proto si pozval jeden z nejlepších týmů v republice. Druhé utkání prodloužené na 6 čtvrtin se odehrálo v sobotu. Byly to dva super zápasy, které nás prověřily se vším všudy. První jsme vyhráli o 2 body, ve druhém po 4 čtvrtinách o 5 bodů prohráli, další 2 byly plichty. Zkrátka super výkon našich hráčů a věříme, že to prodají i za 14 dní.

Začínají jarní prázdniny a tak jsme horko těžko dávali týmy dohromady, ale jsem rád, že se to podařilo a nemuseli jsme žádné zápasy odkládat. Někdy to byly opravdu torza, ale zase o to více jsme přidali na bojovnosti. Neskutečné zápasy odehrál tým U15 a také naši nejmenší U11. Dále hrály týmy U15G, U19G, muži A a B. Všem hráčům a hráčkám, kteří o tomto víkendu hráli, děkuji. Dnes není čas na žerty. Jdu se balit, poprvé odjíždím také na jarní prázdninový pobyt. Bude to na 3 dny. Měl jsem na výběr 2 možnosti – buď učit basket v Golden State, nebo meditovat v buddhistickém klášteře, abych byl vlídný na rozhodčí. Nakonec vyhrála rodina, která mě bere do Prahy. Protože musíme pochválit i rozhodčí, kteří o tomto víkendu podali dobrý výkon. No musím je občas pochválit, aby to nebylo moc jednostranné. :-)

Víkend 23. – 24. 2.

Hodně povedený víkend jsme zažili. Naši nejmenší (U10) sice prohráli oba své zápasy, ale nám to vůbec nevadí, protože začínají a sbírají své první zkušenosti. Ale uvidíte za dva roky. Určitě se přidají k naší úspěšné mládeži, jako např. k U12, které vyhrály oba zápasy. Stejně tak U17 kluci i děvčata. Muži A v okleštěné sestavě zvítězili nad Plzní a stále drží šanci na play-off 1. ligy.

Vrátil se mi hlas. O tom se mohli přesvědčit v Pardubicích, kdy jsem prej byl slyšet půl kiláku od haly. Ale pomohlo to. Z mínus dva jsme šli na plus dvacet a najednou jsem zjistil, že nemluvím, ale řvu. To bude doma radosti. Vždyť já toho mám tolik co říct své manželce. Jsem rád, že jsem to zase já. A zase bez technický! Asi jsem se fakt polepšil. (Nebo sem neposílají ty správný lidi.)

Víkend 16. – 17. 2.

Víkend začal báječně v pátek jubilejním 10. basketbalovým plesem.

Zde slíbená reportáž. Heslo víkendu: Když nemůžeš, přidej víc… Sešlo se nás požehnaně. Taneční parket praskal ve švech, povedl se i program. Když jsme si po několikáté připíjeli na zdar akce, najednou jsem zaslechl své jméno, že mám jít házet na koš v rámci soutěže. Nevím, jak je to možné, ale zklamal jsem, teď již to vím. Minul jsem všechny pokusy, ale míček šel aspoň správným směrem. Když jsem druhý den pátral po příčinách mého nezdaru, zjistil jsem, že v čase, kdy jsem házel, došlo k lokálnímu zemětřesení, které mojí střelbu hrubě ovlivnilo. Jirka Prochy už se ke mně nesmí přiblížit na 50 metrů, což dodržuje, protože jsem se k němu vůbec nedostal. Moje choroba se na mně téměř neprojevila, ale byl jsem prý nějaký zelený. Druhý den už to bylo horší. Bolelo mě celé tělo, ale netancujte, když tak hezky hráli. Zkrátka byla to moc fajn akce a jestli budu zdráv, tak se Doky a Kubo můžete spolehnout, že příště přijdu zas. Protože já chci žít nonstop!

Ranní zápasy byly opravdu krušné. Doma jsem si zapomněl batoh se soupiskami, ale byl mi naštěstí včas dopraven. Kluci U13 na nás brali ohledy a hráli skoro sami a velmi dobře. Pak prohrály holky U15 a kluci U15 nám zase vrátili chuť. Béčku se výsledkově nedařilo, ale hra nebyla špatná. To samé se dá říct i o áčku. Zde přichází fáze 3 domácích zápasů, tak se těšíme na početné publikum a doufáme, že vytvoříte bouřlivou atmosféru, vždyť případné play-off se blíží a je třeba se nastartovat. A hrály i holky U19.

Víkend 8. – 10. 2.

Ahoj všichni, já žiju! :-) Přežil jsem svou chorobu a docela už i mluvím. Ale Martina říká, že ty dva týdny byly jako dovolená. Tak aspoň ji nemusím nikam vyvézt. Ale na ten ples musí, aby mě měl kdo odvézt domů. Ta mrcha nemoc mě málem dostala, ještěže jsem tak odolný a silný. Samozřejmě jsem nemoci plivl do tváře a chtěl jsem to jít rozběhat, ale dostal jsem takové rány, že se mi zdálo, že jsem vyhrál Tour de France a Jizerskou 50, jenom na Martinu Sáblíkovou jsem těsně nestačil (asi o 35 minut). Pak jsem se proháněl po prériích na koni a s bratrem Vinnetouem lovil bizony. Prostě 2 týdny plné dobrodružství. Nejhorší na tom bylo, že jsem nemohl mluvit. Ani teď to ještě není ideální, ale zase pokračuji v předsevzetí, co jsem si dal – letos bez technické.

O víkendu hráli muži A, U17, U17G.

Příští pátek máme ples, tak se uvidíme. Jestli mě tam můj doprovod doveze. Pak sobota a neděle jsou nabité, tak se musíme řádně připravit. Sportu zdar.

Víkend 2. – 3. 2.

Další víkend ve znamení basketbalu je za námi. Ne tak nemoc trenéra Pešouta. Proto jsou doplněny pouze výsledky a nikoli text. Kdo jste ho viděl na zápasech, víte, jak se na něm nemoc podepsala. A navíc nemůže moc mluvit, takže doma vládne klid a ticho. :-)

Jinak tedy hráli muži A, B, U19 G, U15 kluci i holky.

Víkend 26. – 27. 1.

O víkendu hráli turnaj naši nejmenší, kategorie U10. Dále hráli U12, U17 a teď právě hrají muži A v Ostravě.

Bohužel články budou až v průběhu týdne, neboť pana Pešouta sklátil moribundus. Ale protože plive nemoci do tváře, odjel i tak do Ostravy. Až se vrátí, zamknu ho doma, aby se pořádně vyležel a uzdravil. :-) Martina.

Turnaj U10

Turnaj pro naše nejmenší se konal v sobotu na domácí palubovce.

BC Vysočina – BC Vysočina B 29:43 (11:13, 5:0, 12:20, 1:10)

BC Vysočina B – BBK Blansko 15:84 (6:18, 2:19, 4:24, 3:23)

BC Vysočina – BBK Blansko 20:57 (4:20, 2:14, 4:15, 10:8)

Komentář dodá pan trenér Pešout, až se uzdraví. :-)

Víkend 18. – 20. 1.

Víkend začal nečekanou výhrou mužů A v Opavě. Potom z nás nebudou mít radost v prádelně, protože hrálo 7 týmů: muži A a B, U19G, U15 kluci i holky, U13 a U11. Můj Valentýnek (moje auto) si přišel na své. Podíval se do Opavy, pak do Brna i do Prahy. Zkrátka bylo nás plno všude.

Víkend 12. – 13. 1.

Jak jsme slíbili, tak jsme učinili. Forma šla nahoru a bylo to vidět na výsledcích. Naši mladí celkem vyučovali. U17 kluci i holky to měli 1:1 a muži A v nervydrásající koncovce zvítězili nad Novým Jičínem.

Za úspěch můžeme pokládat i to, že máme v klubu zdatné lyžaře, kteří se vracejí z hor na basketbal. Rodičům, kteří své děti neváhají přivézt z hor dříve, aby mohli nastoupit v zápasech, velmi děkujeme.

Víkend 4. – 6. 1.

Tak jsme se přehoupli do roku 2019 a ten nás zastihl připravené tak na 50%. Možná jsme byli ještě u vánočních stromečků a nebo seděli u Rokosů na zbytku krůty. Tu marně hledali i rozhodčí, ale prohry na ně nesvádějme. Doufejme, že příští týden to bude 100%. Jako já. Já jsem v sobě objevil skrytý talent na zapisování a určitě se stanu nejlepším zapisovatelem v Evropě a posléze i ve světě. Když se ke mně přidá King – kustod, který dělá nejlepší kafe na světě, tak jsme vlastně nejlepší klub na světě. Jen Curry mi nevrátil mou knihu Tajemství zlaté ruky aneb cesta na vrchol od autorů Háj – Pešout. Asi to ještě Google nestihl přeložit. A lidi, neberte ten sport tak moc vážně, té nenávisti je už moc. Sport musí bavit, tak se bavme! A to vyhlašuji předsevzetím roku 2019. Pro mě ještě jedno navíc – nedostanu už žádnou technickou! Takovej andílek si ji ani nezaslouží. Ale nesmím být s Jirkou Prochym, ten má na mě špatný vliv. Já jsem takovej Petronel a on pokušitel Uriáš.

No a hráli tedy muži A, U15, U15G, U19G, U11.