Do Ostravy jsme odcestovali oslabeni o několik hráčů a tak bylo otázkou, co to s námi udělá. Začátek zápasu nám vyšel na jedničku. Poté jsme si řekli, že to nepůjde a chlapci mi dokazovali, že to opravdu nejde. Ještě že tam byl pan Král, náš kustod a jeho silné kafe. Protože to, co jsme předváděli v zbylém čase 1. poločasu, byla další silná káva. Pokoušel se o mě infarkt, ale Láďa mě z toho dostal. Když už jsme zápas ztratili, kluci se ve 2. poločasu ukázali jako vyměnění. Bojovali, dřeli, makali. Bohužel pozdě, už to bylo o 20.